|
| |
|
|
Ústřední orgány USA podle ústav z let 1781 a 1787 a jejich pravomoc
Jandus, Michal ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Ústřední orgány USA podle ústav z let 1781 a 1787 a jejich pravomoci Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje otázce ústředních orgánů Spojených států amerických a pravomocím, které těmto orgánům náleží. Ústředními orgány jsou v kontextu této práce prezident Spojených států jako hlavní orgán moci výkonné, Kongres, rozdělený na dvě komory, Sněmovnu reprezentantů a Senát, jako hlavní orgán moci zákonodárné a Nejvyšší soud jako hlavní orgán moci soudní. Cílem této práce bylo přiblížit fungování těchto orgánů a jejich postavení v rámci ústavního systému Spojených států, jak v rovině horizontální, tak i vertikální. První část diplomové práce se zabývá okolnostmi vzniku Spojených států amerických, přijetí Deklarace nezávislosti a konce války o nezávislost. Druhá část se věnuje Článkům Konfederace, první ústavě USA, a procesu jejich vzniku, orgánům které byly na jejich základě vytvořeny a jejich pravomocem. Třetí část se věnuje důvodům vzniku a procesu přijetí Ústavy USA, problémům které její vzniky doprovázely, právním principům na jejichž základě byla vytvořena a obsahu Listiny práv. Čtvrtá část diplomové práce se zabývá Kongresem a jeho dvěma komorami, pravomocemi, které jednotlivým komorám náleží, a jejich omezením. Pátá část se věnuje funkci prezidenta, historii této funkce, prezidentským volbám, impeachementu...
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
The Reconstruction Amendments and their Relevance to Economic and Social Issues Faced by the United States from the 19th Century Onwards
Dudíková, Oldřiška ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
SHRNUTÍ Tato práce se zabývá úsekem v dějinách Spojených Států Amerických mezi lety 1865 až 1877 známým pod pojmem "rekonstrukce". Práce se odvíjí od významných legislativních počinů americké vlády v tomto období, které poprvé v historii země zakotvily do americké ústavy občanská práva vztahující se na černou populaci (ve zkoumané době již bývalých) otroků. Rekonstrukční dodatky, jak se třináctý, čtrnáctý a patnáctý dodatek ústavy zkráceně nazývají, měly vyřešit několik otázek: měly definovat postavení osvobozených černochů v poválečném období a také sloužit jako právní pilíř, na jehož základě by došlo k obnovení politické a ekonomické stability jihu země zničeném občanskou válkou. První část práce zkoumá rekonstrukci pod vedením presidenta Johnsona, která trvala do roku 1866 a jsou pro ni charakteristická umírněná opatření ze strany vlády Spojených Států týkající se jihu země. Uspokojivějšímu rozvoji poválečného jihu stály v cestě především nedostatečná intervence národní vlády na úrovni jednotlivých států, nedostatek finančních prostředků a Johnsonovo stranění vrstvě bílých plantážníků. Ačkoliv prezidentská rekonstrukce byla v některých oblastech úspěšná - například docházelo k zakládání škol, zdravotních zařízení a kostelů určených černošské populaci - nepodařilo se během ní prosadit udělení občanství a...
|
|
| |
host ::
RSS.